Farma s přesahem
Pomáhame vám se dotknout přirozenosti
Farma s přesahem
Pomáhame vám se dotknout přirozenosti
Rozhovor s Ivanou Černou, maminkou 8leté Marušky, o docházce k našim koním
Drahá Ivi, poznaly jsme se před téměř rokem na dni otevřených dveří u nás ve Světa(k)raji. Co Tebe a dcerku se synem motivovalo dorazit zrovna k nám a jak se vám první návštěva líbila?
Milá Domi i celý Světa(k)raji, zrovna nedávno jsem si říkala, že to brzy bude rok, kdy jsme vás poprvé navštívili. 🙂
První motivace určitě byla od Marušky, již delší dobu mě prosila, že by ráda někdy jela na koni. Já sama jako malá holka také chtěla jezdit, tak jsem se rozhodla, že najdu místo, kde by se tento dětský sen dal splnit s láskou k dětem i koním. Na Facebooku jsem narazila na den otevřených dvěří u vás, a věděla jsem, že to je to místo, kam chci vzít svoje děti zažít koně.
Ano, přesně to jsem pro nás hledala – zažít koně se vším všudy, ať je to práce nebo ježdění. Ať je to někde, kde jsou koně v přirozeném prostředí, kde se jim s láskou věnují a kde své koně dokonale znají a rozumí jim.
Po dni otevřených dveří jste chtěli nějakým způsobem s koníky pokračovat, a společně jsme zvolili pravidelnou docházku k nim. Jak dnes s odstupem času tento krok hodnotíš?
Již během odpoledne v rámci vašeho dne otevřených dveří jsem cítila, že tu nejsme naposledy. Při prvních chvílích, když jsem viděla, jak si děti prostředí a možnost být s koňmi užívají, nevadí jim mokro ani bláto :), jsem věděla, že Světa(k)raj je místo přesně pro ně. Já sama tento krok hodnotím pozitivně. Pravidelně jednou týdně vyrážíme někam, kde se v dětech buduje láska k přírodě, ale i velká zodpovědnost, samostatnost a určitá odolnost.
Mnoho lidí z mého okolí se diví, že jezdíme „tak daleko“, nebo dokonce v zimě a dešti, ale za mě to je správné rozhodnutí, které děti určitým způsobem formuje a dává jim vzpomínky i radost, což je i můj přístup k rodičovství.
Jaké byly na začátku vaše zkušenosti s koňmi a kam jste se za tu dobu, co naše koníky pravidelně navštěvujete, posunuli?
My jsme neměli zkušenosti žádné. Koně se nám vždy líbili, ale dokud jsme nenašli vás, tak nás klasické hodiny jízdy na koních nikde nelákaly. Musím se přiznat, že až váš koncept přirozenosti mě jako rodiče oslovil. Světa(k)raj je místo, kde se s koněm dá navázat krásný vztah.
Od začátku k práci přistupujeme trpělivě a s pokorou. Začínali jsme u poničky, učili se jí vodit, dělat s ní základní cvičení a postupně na ní jezdit. Po pár měsících Maruška přešla na velkého koně, kde jsme se postupně učili od základů úplně vše. Ještě to není ani rok a dcera se sama učí jezdit na koni a samostatně zvládne několik cvičení. Je to úžasné!
Co se vám na Světa(k)raji líbí nejvíce a co byste naopak změnili?
Za mě (troufám si říci i za děti) se mi nejvíce libí přirozenost a volnost. Možnost se naučit pracovat s koněm, jezdit, možnost s ním být a mít s ním vztah. Určitě i přátelský přístup všech ve Světa(k)raji. Jezdíme k vám opravdu rádi.
K našim koním chodíte pravidelně jednou týdně – jak vypadá vaše běžná návštěva? Jak dlouho trvá, čemu se věnujete a jak řešíte různé situace?
Než k vám dorazíme, tak si v autě vždy přibližně povíme, co budeme dělat, co se pokusíme zlepšit, co třeba znova zkusit, udělat jinak a zároveň si řekneme, na co se těšíme.
Každou návštěvu začínáme čistěním koně. Pak se Maruška věnuje ježdění, trénuje jednotlivé povely, cvičení a držení svého těla. I přesto, že to pro ni občas není jednoduché, nikdy to nevzdá. Pro mě je úžasné sledovat jak roste, stává se trpělivější a silnější.
Jakmile Maruška cítí, že už je unavená a nedokáže plně věnovat pozornost koni, jsme domluvené, že přecházíme na další aktivity. Dělá se svým koníkem ze země různá cvičení, jde s ním na procházku, nechá jej na louce napást a jsou spolu. Na závěr proběhne znovu čištění, česání a odměňování.
Po skončení práce pokaždé – Maruška toto nikdy nevynechá – jde do ohrady za ostatními koňmi a každého pohladí a povídá si s nimi.
Většinou u vás trávíme něco přes dvě hodiny, v letních měsících i delší čas.
V rámci docházky k našim koním se jednou měsíčně scházíte s někým z personálu naší farmy, kdo zreviduje, jak vám jde práce, kterou byste již měli z předchozích měsíců zvládat, a zároveň vás naučí cviky/postupy nové, a tak se posouváte a víte, na čem pracovat. Váš pobyt u koní tedy není jen o relaxu, ale také o cestě vpřed. Vyhovuje vám to?
Určitě, pro mě je to obrovsky přínosné a pro Marušku je to motivace ukázat, co se naučila. Sama se všechno učím s Maruškou, takže i pro mě jsou tyto schůzky velmi důležité.
Pokud nám s Maruškou a koníkem něco nejde, chceme to zlepšit, a tyto lekce jsou přesně to, co potřebujeme. Znovu cvičení udělat, vše probrat a znovu vyzkoušet. Myslím, že právě díky těmto pravidelným schůzkám se posouváme dopředu.
Jak návštěvy ve Světa(k)raji vnímá Tvoje dcera Maruška, kvůli které především k nám jezdíte?
Maruška tím žije. Koně jsou její svět a láska. Ona má velmi citlivou duši a právě kůň je zvířetem pro někoho takového. Marušky vztah ke koním a její napojení na ně je nejvíce vidět vždy těsně předtím, než odjíždíme – obchází všechny koně, hladí je a povídá jim. Právě tato volnost a přirozenost dělá Světa(k)raj jedinečným místem.
Musím říci, že Marušku vlastně obdivuji, jezdíme k vám hned po škole, občas je také unavená, úkoly, učení apod., ale ona se za každého počasí těší na čas strávený ježděním i prací u koní. Stalo se to její a vlastně už i mojí součástí. Když se nad tím vším zamyslím mám pocit, že koně k nám už neodmyslitelně patří.
A jak je u nás Tobě, Ivi, jakožto podporující mamince, která ke koním přišla jako slepý k houslím? Koncept naší docházky nutně zahrnuje rodiče (u nás se nejedná o kroužek pro děti, ale rodinnou záležitost) – jaké pro Tebe je kooperovat s koňmi, k nimž možná nemáš úplně blízko, proto, aby Tvoje dcerka mohla prožívat svůj sen? Btw. máš náš obdiv!
Musím říci, že mi tento koncept vyhovuje. Ze začátku jsem sice měla strach (pády a podobné strachy asi má hodně maminek), ale postupem času se ze strachu stal spíše respekt. Určitě musíme dávat pozor, nicméně je to náš společný pozor, v jehož rámci vznikají nezapomenutelné vzpomínky, které tvoří dětství … a to v nás zůstane napořád 🙂
Mně se koně vždy líbili, obdivuji jejich klid a to, jací jsou. Možná i proto jsou koně už i můj svět a třeba jednou začnu ve Světa(k)raji jezdit naplno i já. 🙂
Je něco, co bys na konec vzkázala našim čtenářům, kteří třeba zvažují, že by Světa(k)raj rádi navštívili?
Asi hlavně to, že jste opravdu místem, kde si dospělí i děti plní své sny a tvoří si vztah nejen s koňmi, ale i mezi sebou.
Docházka ke koním není jen o ježdění a nějakém odpočinku, často je to i práce, kterou s radostmi i překážkami děláte spolu se svým dítětem a utužujete vzájemný vztah, což má tu největší hodnotu.
